Jak se cítíme v prostoru?
Cítění
a pociťování na základě konkrétních podnětů je subjektivním hodnocením. Během
lidského vývoje se ale vlivem kulturních a sociálních aspektů postupně
specifikovalo, co má dopad na člověka a jak jej jednotlivé podněty ovlivňují.
Velikost prostoru
Nejčastěji
se s tématem prostoru spojuje otázka velikosti. Velikost prostoru určuje, jak
se v něm cítíme. Běžně se prostor dělí podle rozlohy (m2), které poskytuje.
Malé prostory jsou považované za útulné, zatímco veliké působí honosně a
vzdušně.
To,
jak se cítíme v konkrétním prostoru, ale nezáleží jenom na samotné velikosti
daného prostoru. Důležité je i jeho členění a vzájemné vazby mezi těmito
částmi, dispozice, množství oken, kvalita komunikace anebo možnosti pro
jednotlivé činnosti, které můžeme v prostoru dělat. Toto všechno ovlivňuje náš
pocit z velikosti prostoru a jeho subjektivní hodnocení. Prvotní pocit je
základ, ale když už jsme rozhodnuti v prostoru delší dobu zůstat a vykonávat v
něm činnost, zohledňujeme další aspekty.
Člověk
jako socio-kulturní tvor potřebuje mít přirozeně vymezené své teritorium. Je to
místo, které potřebujeme okupovat a mít pod kontrolou. Když také místo máme,
nikdo nám do něj nezasahuje a můžeme jej upravovat, jak potřebujeme, jsme
spokojeni. Proto by měl být vnitřní prostor s obytnou funkcí rozčleněn do
jednotlivých zón. Základní rozdělení se skládá z denních a nočních zón. Denní
zóny jsou pochopitelně ty, které používáme přes den, jako například obývací
místnost, kuchyň a jídelna. Jsou to společné místnosti, které sdílíme s
ostatními členy domácnosti. Noční zóny naopak přiřazujeme k ložnicím, dětským
pokojům a k jejich příslušným hygienickým místnostem. Hlavně v nočních zónách
si vytváříme naše bezpečné koutky, které nevyhnutelně potřebujeme pro pocit
bezpečí a intimity. Harmonické spolužití, dokonce i několika generací, je
možné, pokud má každý člen domácnosti k dispozici svůj vlastní prostor a zároveň jsou k
dispozici i společné prostory na socializaci. Pak už jen zůstává zvolit
zařizovací prvky také kvality, aby je i víceré generace mohli využívat. V
Kaplan nábytek dbáme na kvalitní materiály, precizní zpracování a nadčasový
design. Například kolekce Gatta je velice populární napříč generacemi
pro svou lehkost a eleganci.
Podobně
je tomu i u prostorů s pracovní funkcí. Zdravé pracovní prostředí by mělo
obsahovat společné prostory, ale taktéž zabezpečit každému zaměstnanci vlastní
místo, které bude on sám mít pod kontrolou.
Kulturní aspekty
Důležité
je uvědomit si, že všeobecné vnímání prostoru, objektů a materiálů závisí na
individualitě jednotlivce a jeho zkušenostech a preferencích, které mohou být
zakořeněné hluboko v genetické paměti. Celý život nás ovlivňují sociální a
kulturní podněty z okolí, a to formuje i kde se cítíme dobře a čím se chceme obklopovat. Jedním z
takových podnětů může být například masivní nábytek u prarodičů, kam jsme
chodili na prázdniny jako děti. Máme tedy vytvořenou asociaci, že je nábytek z
masivního dřeva spolehlivý, příjemný na dotek a trvalý. Proto i v Kaplan
nábytek používáme dřevo z lokálních lesů, ze kterého měli kdysi nábytek i naši
prarodiče.
Komfort v prostředí
Nejvyšším
aspektem vnímání prostoru, ve kterém se nacházíme, je komfort. Standardně se
používá tento pojem v souvislosti s přepychem a vysokou kvalitou, ale v tomto
případě mluvíme o výrazném pocitu pohody nebo blaha. Komfort by neměla být
žádná přidaná hodnota ale samozřejmost pro každé prostředí, ve kterém budeme
setrvávat. To, jestli se cítíme komfortně, záleží na tom, jak kvalitně budeme
svůj čas trávit, jak efektivně budeme schopni oddychovat nebo pracovat, a také
jakou budeme mít náladu.
Na
to, abychom se cítili v daném prostředí pohodlně, potřebujeme pociťovat
komplexní komfort. Ten se skládá z toho, co vnímáme smysly a zažíváme celým
tělem společně s tím, co víme na základě našeho kulturního poznání.
Pocity z prostoru, ve kterém se nacházíme, jsou úzce propojené s vnímáním nového prostředí. Tomuto tématu se věnujeme v článku “Jak vnímáme nové prostředí?”.
Autor: KAPLAN 1934, Katarína Jankechová