Jak vnímáme nové prostředí?

Vnímání přírodního prostředí

Člověk prožil nejdelší část svého vývoje v lesích, loukách a horách. Proto je přírodní prostředí pro člověka nejpřirozenější a navozuje v těle i mysli příjemný stav, který má na něj blahodárné účinky. Pobyt v přírodě přináší regeneraci celému nervovému systému, protože toto prostředí zná ve všech úrovních poznání a vnímání. Prostředí, které je vytvořeno harmonií přírody, zejména otevřené prostranství a čerstvý vzduch, prospívá psychickému a fyzickému zdraví.

Proto se i v domácnosti obklopujeme nepravidelnými tvary a materiály pocházejícími z přírody. V neznámém, uměle vytvořeném prostředí mají na nás úlomky přírody uklidňující účinky. Dřevo je nejrozšířenějším materiálem v domácnostech. Pohled na velké dřevěné plochy je pro člověka příjemný a stejným způsobem působí i na jeho ostatní smysly. Třeba designový rozkládací stůl z masivního dřeva Elica od Kaplan nábytek podporuje i svým tvarem přírodní aspekty a organičnost v moderním provedení.

Nové prostředí

Časem jsme ale lesy vyměnili za domy, louky za ulice a hory za mrakodrapy. Každý den tak přicházíme do kontaktu s novými místy, které na nás vplývají a vyvolávají v nás různé pocity. Od prvního momentu sledujeme podvědomě všechny aspekty prostoru a postupně je analyzujeme.

Vnímání nového prostředí probíhá vždy stejným způsobem. Nejdřív skenujeme prostor jako celek a posuzujeme jej z hlediska bezpečí. Používáme na to všechny smysly najednou. Kombinací sledování všeho, co je v našem zorném poli a periferním vidění, s dalšími smysly – sluch, čich a hmat, zpracujeme a vyhodnocujeme, jestli je bezpečné setrvat nadále na místě. Následně zkoumáme funkci prostoru, kterou může být třeba odpočinek, práce nebo socializovaní se. Před tím, než přijdeme do kontaktu s jednotlivými objekty, nejdřív vnímáme jejich množství a celkový dojem z jejich kombinace. Mohou působit harmonicky anebo rušivě a v takový okamžik náš nervový systém zpozorní a snaží se rozeznat problém. Rozhodující je také množství a intenzita nejen vizuálních stimulů, které musíme zpracovat. Při velkém množství podnětů může dojít ke přetížení nervového systému, což vede až k podrážděnosti a únavě. Kolikrát si ani neuvědomujeme, jak velký vliv na nás okolí má, a přitom všechny tyto podněty podvědomě vnímáme. Nekonzistence a chaos v prostoru bývají často způsobené kombinováním různých tvarů, materiálů a textur. Toho se můžeme vyvarovat například výběrem subtilnějších prvků ze stejného materiálu. Vhodné a spolehlivé je poradit se s profesionály.

V Kaplan nábytek Vám při výběru produktů umíme sjednotit druh i odstín dřeviny, aby spolu všechno materiálově ladilo a rovněž nabízíme několik uniformě tvarových kolekcí. Nejvíc produktů nabízí kolekce Gatta, kterou si můžete vybavit jídelnu, obývací místnost i pracovní prostor. Z produktů této kolekce můžeme zmínit pracovní stůl Gatta, jídelní stůl Gatta, příborník Gatta a další.

Nový objekt

Při fyzickém kontaktu s už konkrétním objektem se postup vnímání opakuje. Od skenování bezpečnosti, přes zjišťování funkce až po pocit, který může být jak estetickým potěšením, tak i frustrací nebo stresem. Díky dalšímu smyslu – hmatu, ale můžeme zkoumat mnohem podrobněji. Zjišťujeme jeho tvar, strukturu a texturu. Dále cítíme komfort nebo diskomfort a funkčnost pořád ověřujeme instinktivně i vědomě. Nastává tady komplexní proces vnímání produktu fyzicky, duševně i intelektuálně. Nejedná se přitom jen o doteky rukama, ale o zpracovávání podnětů celým tělem. Na somatické vnímání má vliv každý předmět, se kterým přijde do kontaktu naše tělo, bez ohledu na to, jestli se jedná o nábytek sedací, lůžkový, stolový nebo úložný.

Konkrétním příkladem může být první kontakt s rozkládacím designovým stolem Gatta. Na první pohled je jasné, že se jedná o stolový nábytek. Ze zkušeností člověk ví, že není pro něj nebezpečný, proto v dalším kroku zkoumá jeho tvar. Subtilní konstrukce v porovnání s většími rozměry stolu může vzbuzovat nedůvěru. To klienta nabádá k přímému fyzickému kontaktu s produktem. Při tomto kontaktu prověřuje materiál, texturu a pevnost celé konstrukce. Masivní dřevo nejčastěji s olejovou povrchovou úpravou je přirozeně příjemné na dotek. Tento příjemný pocit umocňují také jemně tvarované a opracované linie stolu. Při bližším zkoumání produktu i laik pocítí pevnost a spolehlivost celomasivní konstrukce. Nečekaný zvrat přichází v okamžiku, když klient objeví páčku na rozkládání stolu a intuitivně vytvoří z nenápadného stolu pro čtyři slavnostní jídelní stůl pro 8–10 lidí.

Lidské vnímání nového prostředí ovlivňují ještě další aspekty, kterým se budeme věnovat v článku “Jak se cítíme v prostoru?”

Autor: KAPLAN 1934, Katarína Jankechová